S krátkodobými výkyvy hormonální hladiny si tělo přirozeně poradí, s dlouhodobě zvýšenou hladinou inzulinu v krvi je to horší. Vede totiž k hyperinzulinémii, která následně způsobí inzulinovou rezistenci.
O co jde? Pěkně popořádku. K hyperinzulinémii dochází ve chvíli, kdy si tělo na inzulin zvykne v důsledku působení homeostázy – mechanismu, který udržuje vnitřní prostředí našeho organismu v rovnováze. Pokud v těle dojde k nepřiměřenému přesunu chemických nebo biologických látek jedním směrem, homeostáza se tento stav pokusí vyrovnat tím, že působí opačným směrem.
Začarovaný kruh
Úkolem inzulinu je umožnit molekulám glukózy, aby se dostaly dovnitř buněk. Jenže pokud je jeho hladina v krvi příliš vysoká, dojde k hyperinzulinémii a pacient se ocitá v začarovaném kruhu. Tělo produkuje čím dál větší množství inzulinu a zároveň se snaží natlačit do buněk víc a víc glukózy.
Představte si to jako jízdu autobusem – tak to vysvětluje i kanadský nefrolog Jason Fung v knize The Diabetes Code. Inzulin v roli řidiče zastaví na zastávce a otevře dveře, aby mohli přistoupit další lidé. Potíž je v tom, že autobus, představující buňku, už doslova praská ve švech. Přesto se pasažéři, v našem příkladu molekuly glukózy, dál tlačí dovnitř. Protože vždycky nějaká glukóza zůstane venku, tvoří tělo následně další inzulin, aby pomohl tlačit víc. A buňky přeplněné glukózou si po čase vůči inzulinu vytvoří rezistenci.
Buňka už nemůže přijímat glukózu, ale inzulin se do ní snaží natlačit další. Tak v buňkách vzniká inzulinová rezistence. Foto: Profimedia
Nejlepším lékem je prevence
Rezistence zkrátka vzniká ve chvíli, kdy jsou buňky dlouhodobě a intenzivně vystaveny působení inzulinu (hyperinzulinémii). Běžně se tělo takové situaci brání samo tak, že hladinu hormonu dočasně sníží. Problém nastane ve chvíli, kdy je hladina inzulinu vysoká dlouhodobě a buňky bez přestávky čelí tlaku molekul glukózy. Buňky tak časem cíleně přestanou na inzulin reagovat.
Chcete tomu předejít? Je to možné, ale chce to trochu disciplíny. Hlídejte si váhu. Obezita zbytečně zvyšuje všechna rizika spojená s cukrovkou 2. typu, včetně inzulinové rezistence. Inzulin produkuje slinivka a její kapacita je omezená. V případě obezity přestává její produkce stačit, ale buněk je v těle kvůli nadváze víc a všechny potřebují glukózu. Právě tak se roztáčejí kola hyperinzulinémie. A ta pak zvyšuje například riziko kardiovaskulárních onemocnění.
V boji s diabetem 2. typu se počítají i malé kroky. A to i doslova: zkuste po cestě do práce vystoupit o zastávku dřív. Dopřejte svému tělu dostatek vitamínů a minerálů. Část sacharidů v jídelníčku nahraďte bílkovinami – místo přílohy si dejte třeba menší salát, vyzkoušejte zajímavé recepty z luštěnin. Tělu tak pomůžete udržovat vyváženou hladinu hormonů bez nebezpečných výkyvů.
