Diabetici 1. typu se bez něj neobejdou, ale třeba na cestách s ním musejí zacházet nanejvýš opatrně. Řeč je o inzulinu. Správné zacházení s inzulinovými pery, jejich náplněmi a také náplněmi do inzulinových pump je klíčové pro jejich správné a bezpečné fungování.
Nesvědčí mu horko ani zima
Teplota je pro skladování inzulinu klíčová. Aminokyseliny, ze kterých se moderní inzulin vyrábí, jsou náchylné na výkyvy teplot. Ideální teplota se pohybuje mezi +2 a +8 °C. Neotevřené jednorázové pero lze skladovat i při pokojové teplotě, ale maximálně měsíc. Po otevření je potřeba pero skladovat do 30 °C a inzulin spotřebovat do čtyř týdnů.
V lednici můžete inzulin uložit třeba do zásuvky na zeleninu nebo kamkoli do spodní části. Inzulinová pera mají trvanlivost 4 týdny mimo lednici nebo po otevření. Při skladování v lednici je důležité se držet instrukcemi v příbalovém letáku. Otevřenou náplň do pera už do lednice nevracejte. Lahvičky s náplní do inzulinových pump do ní naopak vrátit musíte. Předtím, než budete plnit zásobník pumpy, je ale nechte chvíli venku. Ideální teplota při plnění nebo vpichu je pokojová. Příliš ochlazená látka by vám mohla při aplikaci způsobit bolest. Navíc studený inzulín více pění, než ten, který se blíží pokojové teplotě. Přii plnění zásobníku se tak snáze vyhnete nebezpečným bublinkám.
Nesmí zmrznout
Svůj účinek inzulin ztrácí i v příliš velkém chladu, rozhodně by neměl nikdy přejít mrazem. V chladném počasí se doporučuje nosit inzulinové pero nebo pumpu blízko u těla pod oblečením, abyste tak předešli přemrznutí nebo přílišnému ochlazení obsahu. Chladný inzulin lze rozehřát třeba v dlaních.
… ale pozor i na slunce
Už víme, že extrémní teploty inzulinu nesvědčí. Teplota by obecně neměla překročit 40 °C. V létě ho tedy určitě nenechávejte v zavazadlovém prostoru auta, kde by se mohl snadno přehřát. Chránit byste ho však měli i před přímým slunečním zářením, proto na peru nezapomeňte nechávat víčko a podobně chraňte i pumpu. Například když ji odkládáte před koupáním v moři, pohlídejte si, že bude ve stínu.
V horkých letních dnech, kdy je inzulinová pumpa vystavena dlouhodobě vysokým teplotám, byste zásobník s inzulinem měli měnit častěji. Předejdete tak problémům s vysokou glykémií, kterou by mohl způsobit nefunkční inzulin. To samé platí pro inzulinová pera a jejich náplně.
Nejen na cesty se vám bude hodit pouzdro, do kterého inzulin a všechno potřebné uložíte. Foto: Pexels / Artem Podrez
Cestujte vždy se správným obalem
S diabetem 1. typu se cestování rozhodně nemusíte vzdávat. Stačí jen dodržet pár základních pravidel. Abyste na cestách předešli nežádoucímu kolísání teplot, uchovávejte inzulin v izolovaných pouzdrech s chladivým gelem, vyrobených z pěny nebo polystyrenu, případně v termoobalu. Diabetická pouzdra seženete v e-shopech i kamenných obchodech se zdravotnickými potřebami pro diabetiky.
Chystáte-li se někam letadlem, měli byste si inzulin vzít s sebou do příručního zavazadla. Možností je i převoz v kufru, zavazadlové prostory v letadlech mají stálou teplotu, takže vašemu inzulinu tam nic nehrozí. V tom případě mějte u sebe alespoň polovinu inzulinu, tak budete mít jistotu, že kdyby se kufr po cestě někam zatoulal, nepřijdete o všechen inzulín a budete mít čas situaci vyřešit.
Jestli budete inzulin v zahraničí kupovat, pamatujte si, že náplň do inzulinových per se prodává většinou v koncentraci 100 jednotek v 1 mililitru (U100), zatímco v běžných lahvičkách může být jak v koncentraci U100, tak i U40. V současné době na českém trhu již existují i pera s vyšší koncentrací U300. Vždy se proto ujistěte, že máte správnou koncentraci.
Když si nejste jistí, raději ho nepoužívejte
Pokud inzulin skladujete správně, neměl by se jeho vzhled změnit. Když vypadá jinak než obvykle, může to znamenat, že ztratil účinnost. V takovém případě ho rozhodně nepoužívejte. Většinou se poškození projeví na první pohled viditelnými bílými skvrnami nebo šmouhami, bublinkami, zamlžením nebo sraženinou na dně.
Poškození nezpůsobují jen extrémní teploty, ale i hrubé zacházení nebo špatná manipulace. Jednorázové inzulinové pero by nikdy nemělo spadnout na tvrdý povrch, dávkování pak může být nepřesné. Trvalé pero je o něco odolnější, ale i to vyžaduje citlivé zacházení. Je sice potřeba ho čas od času vyčistit, ale nemělo by se dostat pod vodu ani do kontaktu s čističem obsahujícím alkohol, jód nebo chlor. Pravidla ohleduplného zacházení platí samozřejmě i pro inzulínovou pumpu.
Správným a ohleduplným zacházením s pery či pumpou a zodpovědným skladováním inzulinu se vyvarujete mnoha problémů, a získáte tak lepší kontrolu nad svým diabetem.
