Jako kortikoidy se označují uměle vyráběné steroidní hormony, které mají stejnou strukturu jako hormony z kůry nadledvin – kortikosteroidy. V medicíně se využívají hlavně k tlumení autoimunitních reakcí organismu, typicky u atopického ekzému, lupénky, astmatu nebo revmatoidní artritidy. Zároveň ale snižují naši obranyschopnost.
Kortikoidy neléčí příčiny jednotlivých onemocnění, pouze mírní jejich příznaky. Většinou se s nimi setkáte ve formě mastí nebo krémů, ale existují i tablety, injekce nebo inhalační roztoky.
Jak je to s vedlejšími účinky?
Obrovský přínos kortikoidů bohužel můžou komplikovat nežádoucí účinky, například v podobě vysokého krevního tlaku, akné, žaludečních vředů, migrény, osteoporózy, která je důsledkem utlumené činnosti nadledvinek, a u mužů i žen snížení chuti na sex. Kortikoidy také mohou způsobovat větší chuť k jídlu, přibírání na váze nebo otoky. Někdy negativně ovlivňují i psychiku. Zaskočit vás mohou nenadálé výkyvy nálad, nespavost, a dokonce deprese.
Kortikoidy a cukrovka 2. typu
Jak spolu souvisí? Nadbytek kortikoidů, ať už tělu vlastních (kortizol), nebo umělých, má vliv na metabolismus sacharidů. Způsobuje poruchu látkové výměny cukrů, protože snižuje využití a ukládání glukózy, a to hlavně ve svalech. Nevyužitá glukóza se ukládá v játrech ve formě glykogenu. Když klesne glykémie, začne se jaterní glykogen štěpit na glukózu a ta se následně uvolňuje do krve. To zase způsobuje zvýšenou glykémii a může vést až k cukrovce 2. typu. Kortizol navíc rozkládá bílkoviny, snižuje jejich tvorbu a podporuje jejich štěpení (glukoneogenezi), což glykémii ještě zvyšuje.
Pokud máte cukrovku 2. typu v rodině, hrozí vám i vyšší riziko vzniku diabetu při léčbě kortikoidy. Uvádí se to například v loňské zprávě Francouzské internistické společnosti. Kortikoidy způsobují také nerovnoměrné ukládání lipidů, tuky se pak více ukládají v oblasti břicha, na zádech a tváři na úkor končetin. Typickým příznakem je tzv. měsíčkovitý (kulatý a oteklý) obličej, který může být spojený s diabetem.
Předtím, než s nimi začnete…
Při léčbě kortikoidy je vždy zásadní přesné dávkování, které určuje ošetřující lékař. Při výjimečných situacích, jako je například anafylaktický šok, může aplikace vysoké dávky pacientovi zachránit život, ale při pravidelném užívání se s nimi doporučuje zacházet spíš opatrně. Pokud se s jejich pomocí léčíte dlouhodobě, lékaři zpravidla nasazují nejnižší možnou dávku a zvou na pravidelné kontroly. U lokální aplikace, například na kůži při ekzému, je nutné si vždy pečlivě opláchnout ruce a ujistit se, že se mast nedostala jinam, třeba do oka nebo do úst.
Hlavní je dodržet pravidla
U běžných pacientů je nutné pravidelně monitorovat glykémii. Pokud jim lékař zjistí poruchu glukózové tolerance nebo přímo rozvoj diabetu, musí neprodleně začít s příslušnou léčbou – dietní, režimovou i s medikací. U pacientů, kteří už mají diabetes 1. nebo 2. typu před zahájením léčby, je třeba počítat s tím, že se jim vlivem kortikoidů zhorší kompenzace a budou podle toho muset upravit svoje návyky.
Podle profesora Michala Krška, přednosty kliniky endokrinologie a metabolismu ve FN na Vinohradech, se glukokortikoidy v medicíně používají už téměř sedmdesát let a při léčbě řady onemocnění se bez nich stále ještě neobejdeme. A když pečlivě dodržíte všechna pravidla, léčba se i přes řadu nežádoucích účinků dá považovat za bezpečnou a zlepšuje stav i prognózu. „Vždy je ale potřeba zvážit poměr rizik a benefitů,“ doplňuje profesor Kršek.
